NAUČNÁ STEZKA LOUČKA - FILIPKA

 
Pohled z Loučky na Ostrý a Javorový

Tento krátký, ale krásný okruh Slezskými Beskydy začíná v obci Bystřice část Paseky z konečné autobusu, kam se z Chaty pod Bukem dostanete pohodlně pěší chůzí (1,3 km).
Dále se stoupá po  žluté turistické značce až do osady Loučka odkud se otevírají krásné výhledy přes údolí na protější vrcholy Moravskoslezkých Beskyd kde dominuje Javorový vrch, Ostrý a Kozubová. Za dobrého počasí a viditelnosti lze vidět i vysílač na Lysé hoře, a pokud je viditelnost obzvlášť dobrá jsou vidět i Jeseníky. Dole v údolí můžeme pozorovat místní vesnice s dominantním městem Třinec.


Na nejvyšším bodu Loučky 835 m.n.m končí informační tabule naučné stezky, ale my budeme pokračovat dále po  žluté značce, která po chvilce klesá lesní cestou až k chatě Filipka. Zde je možnost odpočinku a občerstvení. Kousek odtud se nachází vrchol Filipka (771 m.n.m), na kterém je umístěn trojmezní kámen rozdělující katastrální území obcí Návsí, Hrádek a Nýdek. Je zde také zastřešené odpočinkové místo.

Poté se vracíme zpět k rozcestí pod chatou a vydáme se po  zelené turistické značce lesnickou cestou. Zanedlouho vyjdeme z lesa u chaty Hrádek, nad kterou se nachází Zvonička sv. Isidora. Odtud jsou opět nádherné panoramatické výhledy do údolí. Nad Zvoničkou ve směru odkud jsme vyšli z lesa je potřeba sejít mimo turistickou značku. Lesní cesta je dobře zřetelná a dovede nás zpátky na začátek našeho okruhu kde se kousek po stejné cestě vrátíme zpět na konečnou aut. zastávku v Bystřici. Trasa má přibližně 7km a převážná část vede po zpevněné cestě. Překonáte přibližně 350 výškových metrů a zabere vám pohodovou chůzí i s kocháním se výhledy přibližně 2,5 hodiny.

1
2
3456
 

NAUČNÁ RYTÍŘSKÁ STEZKA - NÝDEK

 

Trasa začíná v Nýdku na náměstí u první informační tabule s plánkem stezky dlouhé téměř 10 km. 

Vydáte se po zelenobílé značce, která je shodná  s červenou TZ.  Po 1,5 km dojdete ke druhému stanovišti  u studánky s horským pramenem.  Z něj se vydáte  do kopce kolem památníku Třanovského až ke čtvrtému zastavení poblíž přírodní rezervace Čantoryje. Následuje poslední prudší stoupání k chatě na malé Čantoryji . K rozhledně na vrcholu Velké Čantoryje dojdete pohodlnou cestou 0,5 km.   Tady si můžete dopřát  něco k snědku. Od rozhledny se vydáte 0,6 km s kopce po mezinárodní česko – polské cestě. Na rozcestí odbočíte doprava a čeká vás krásná lesní pěšina bukovým lesem, během které se dozvíte další zajímavosti o přírodě a životě lidí pod bájnou horou. Zhruba po 20 -30  min. přijdete opět ke studánce, kde se naučný okruh uzavírá. Zbývá už jen  sejít na náměstí v Nýdku odkud jste vyšli.

 

ROZHLEDNA NA VELKÉ ČANTORYJI

 

 

Na vrcholu hraniční hory Čantoryje stojí 29 metrů vysoká rozhledna nabízející jedinečné výhledy nejen do Česka a Polska, ale i na slovenské hory (Malá Fatra, Tatry apod.).

Hora Velká Čantoryje (995m) je opředena pověstmi a v lidové tradici má stejný význam jako Radhošť na Valašsku. V hoře spí už po dlouhá staletí slezské národní vojsko. Legendou o spících rytířích byla motivováno zřízení česko-polské naučné Rytířské stezky. Stezka je dlouhá 20 km, 10  km vede po české straně a 10 km na polské straně. Český a polský okruh se prolíná úsekem vedoucím hraničním hřebenem mezi vrcholem Čantoryje a  turistickým přechodem u turistické chaty. Na vrcholu Čantoryje stojí rozhledna s občerstvením v přilehlém srubu.

Pod Čantoryjí v místě zvaném Zakámen se v době temna tajně scházeli evangelíci ke svým bohoslužbám. Nalezneme zde pamětní desku, která připomíná dílo evangelického pastora Jiřího Třanovského.

Technické údaje

  • nadmořská výška - 995 m
  • nejvyšší bod - 1016 m
  • výška rozhledny - 29 m
  • výška 5. podlaží - 21.420 m
  • počet schodů - 118
  • váha ocelové konstrukce - 37 171 kg
  • rok výroby - 2002
  • kapacita - 170 osob
    

ČESKO-POLSKÝM HŘEBENEM NA VELKOU ČANTORYJI

  • Filipka 761m, Velký Stožek 978m, Malý Stožek 843m, Ciéslar 921m, Velký Sošov 885m, Beskydské sedlo 680m, Velká Čantoryje 995m

OKRUH PŘES NÝDECKÉ KOPCE

  • Nýdečanka 340m, Filipka 761m, Hluchová-Kolibiska 541m, Malý Stožek 843m, Velký Sošov 885m, Hluchová- Setinka 390m. 
 

Od Nýdečanky jdeme po červené turistické značce údolím Hluchové na Filipku asi 5 km. Na Filipce je chata s občerstvením. Na svahu je  přírodní rezervace, kde roste  chráněný Jalovec obecný. Hraniční kámen tří obcí Nýdek, Hrádek a Návsí najdeme na vrcholu.  Z Filipky se vydáme po  zelené turistické značce na Malý Stožek přes rozcestí Hluchová-Kolibiska asi 3 km.  Z Malého Stožku po  modré turistické značce na Velký Sošov asi 2.5 km. Zajímavostí je, že jdeme po hranici mezi ČR a PL. Na Sošově můžeme navštívit některou z polských turistických chat. Po  žluté turistické značce se z vrcholu Sošov vydáme na Hluchovou-Setinku asi 2,5 km. Po hlavní cestě zpátky k Nýdečance asi 3,5 km. 

Během celé trasy můžeme obdivovat krásu Slezských Beskyd. Trasa je středně náročná.

 

CHATA SOŠOV

  • Nýdek náměstí 400m, Střelma 460m, Malý Sošov 764m, Beskydské sedlo 680m. 

Přijedete na náměstí, které leží v centru obce Nýdek.. Zde máte první možnost zaparkovat své auto. Pokud přijedete autobusem vystoupíte na autobusové zastávce. Po vystoupení z autobusu (zaparkování automobilu) se vydáte směrem na Střelmou  po zelené turistické značce. Projdete kolem pošty a pořád půjdete po hlavní cestě.  Asi po 3 km dojdete na konečnou autobusovou  zastávku ( pokud jste ještě nezaparkovali svůj automobil, učiňte tak zde). Nyní, po možném odpočinku, pokračujete dál  po cestě, která vede proti proudu řeky. Asi po 600 metrech byste měli dojít k rozcestí. Jelikož chcete jít na chatu Sošov vydáte se cestou vlevo proti proudu bystřiny, podél stavení. Po téměř třech kilometrech dojdete na chatu Sošov , ve které se můžete občerstvit i ubytovat.  Tato polská chata stojí  pod vrcholem Velký Sošov 885 metrů nad mořem a v jejím okolí se nachází několik tratí pro sjezdové lyžování.       

Cesta zpět: půjdete po  červené lesní mezinárodní trase, která je dlouhá 2km až přijdete na rozcestí v Beskydském sedle. Sedlo je  zajímavé, že zde byl  hraniční přechod do Polska. Odtud  se vydáte po zelené značce směrem do Nýdku. 

Trasa je dlouhá asi 13 km.

 

Čantoryje, Stožek, Kubalonka. 

To NEJ z túry po horách na východě.

  •  
  •  
  •  
  •  
Ty hory jsou tak na východě, jak jen to v České republice jde. A jejich mnohem větší a zajímavější část se rozprostírá za naší hrací. To NEJ ze Slezských Beskyd se dá vidět za víkend. Trasa vede i po nejkrásnější české hřebenovce.

Nejvyšší hora Slezských Beskyd: Skrzyczne (1257 m) 

K mnoha karpatským pohořím nesoucím název Beskydy patří i hory vyplňující nejvýchodnější cíp České republiky při hranici s Polskem. Slezské Beskydy (Beskid Slaski) jsou překrásné pohoří, kde se na mnoha místech dochoval tradiční život beskydských horalů. Narazíte zde na samoty obklopené loukami s pasoucím se dobytkem, na úzkých kamenitých políčkách můžete ještě spatřit koně zapřažené do pluhu. Ze Slezských Beskyd dosud nezmizel původní člověk a jeho život, takže celá oblast dýchá osobitým geniem loci. Málokde v Česku na něco podobného narazíte.

Česká část Slezských Beskyd je opomíjená, jelikož většina turistů dává přednost mnohem známějším Moravskoslezským Beskydům s mnoha rekreačními středisky. V české části Slezských Beskyd turistická střediska chybí a hory vyhledávají k jednodenním výletům převážně jen obyvatelé blízkých měst (Třinec, Těšín, Ostravsko).

Hlavním lákadlem české části Slezských Beskyd je zhruba 12 kilometrů dlouhý česko-polský pohraniční hřeben spojující dvě významné hory, Velkou Čantoryji (995 m) na severu a Velký Stožek (978 m) na jihu. Trasa značená v celé délce českými modrými a polskými červenými značkami patří svou malebností k nejkrásnějším hřebenovkám u nás. Převládá na ní typický beskydský terén s charakteristickým střídáním lesních partií, otevřených luk a pastvin, na nichž jsou roztroušeny osamocené usedlosti. Na české straně jsou mnohdy přeměněny na rekreační chalupy, na polské však stále slouží trvalému bydlení. Z četných míst se otevírají daleké výhledy na vzdálené horizonty horských hřbetů i do hluboce zaříznutých údolí.

Hřebenovka Slezských Beskyd

Hřebenovka Slezských Beskyd

Sestup z hřebenů Slezských Beskyd

Sestup z hřebenů Slezských Beskyd

 

Nejvýchodnější rozhledna u nás

Nejkrásnější rozhled na všechny strany nabízí v české části Slezských Beskyd 29 metrů vysoká rozhledna na vrcholu Velké Čantoryje. Jméno hory znamená v místním goralském dialektu bylinu zeměžluč.

Rozhledna se pyšní titulem "nejvýchodnější na území ČR" a byla postavena na podzim 2002 díky soukromé iniciativě bratrů Lubojackých z Třince. Z ochozu vyhlídkové věže lze snadno dohlédnout na protilehlé Moravskoslezské Beskydy s dominující Lysou horou, při dobré viditelnosti se v dálce rýsuje i plochý masív Hrubého Jeseníku s Pradědem, na opačné straně pak rozeklané vrcholy Malé Fatry a Tater.

Daní turistickému průmyslu je znetvořené okolí, ozdobené stánky se suvenýry a občerstvením a dokonce i trampolínami. O návštěvníky zejména z polské strany tu není rozhodně nouze, protože na Čantoryji vedou hned dvě sedačkové lanovky z letoviska Ustroň. Romantikou neoplývá ani necelý půlkilometr vzdálená česká chata, postavená na počátku 20. století německým turistickým spolkem Beskidenverei. Již dlouhá léta je obklopená neuspořádaným skanzenem všemožných vysloužilých motorových vozidel a slouží jen jako bufet.

Podstatně klidnější a mnohem autentičtější turistické prostředí nabízí Schronisko (chata) PTTK na Stožku, přestože i sem už vede sedačková lanovka. Hojně ji využívají například bikeři, na něž čeká na strmém východním svahu Velkého Stožku adrenalinová sjezdová dráha. Bytelnou chatu postavil v letech 1919–1922 polský turistický klub v Cieszyně.

Rozhledna na Čantoryji

Rozhledna na Čantoryji

Hřebenovka polské části Slezských Beskyd z Velké Čantoryje

Hřebenovka polské části Slezských Beskyd z Velké Čantoryje

 

Polskou částí Slezských Beskyd

Na Velkém Stožku obrací většina českých návštěvníků své kroky zpět do vnitrozemí – do nejvýchodnějšího Bukovce, do Nýdku, nebo do Jablunkova. Hlavní hřeben Slezských Beskyd však uhýbá do Polska a bylo by vážně škoda nezkusit jít po něm dál.

Červeně značená magistrála sleduje zpočátku státní hranici a až na vrch Kyčera, pod nímž stojí dvě hezké skály. Vypadají jako kazatelna a hřib. Pak už se jde převážně dolů kolem samot do rušného silničního sedla Kubalonka (761 m), kde nabízí služby hned několik restaurací. Beskydská idyla na vás dýchne opět v osadě Stecówka se soukromou turistickou chatou a čepovaným pivem za pouhé 4 zloté (1 zlotý je asi 6,60 Kč). Ideální místo pro ukončení jednodenního pochodu z Velké Čantoryje.

Fotogalerie

Další možnost noclehu nabízí 75 minut vzdálená Chata na Przyslopie pod Baraní horou, patřící polskému turistickému klubu PTTK. Socialistická stavba se sice do okolních lesů moc nehodí, atmosféra uvnitř je však tak jako na většině polských chat skvělá. V případě obsazených kapacit vás nechají přespat i v jídelně na podlaze.

Kolem pramenů Visly

Od Chaty na Przyslopie je to již jenom hodina mírného stoupání na plochý masiv Baraní hory (1 220 m), která je dominantou Slezských Beskyd. Významná je tím, že pod ní pramení řeka Visla, která zde má několik zdrojnic. Přitažlivost vrcholu zajišťuje nevysoká železná rozhledna z roku 1991, postavená vůbec jako první v polských Karpatech. Kdysi hustý les silně prořídl po náporu kůrovce a větrných kalamit a otevřel obzory dalekým výhledům.

Z Baraní hory lze pokračovat několika směry. Hřebenová trasa pokračuje přes Malinowskou skalu s přístupnou pseudokrasovou jeskyní (nutná vlastní baterka) na nejvyšší vrch pohoří Skrzyczne (1 257 m), který tvarem a siluetou televizního vysílače připomíná moravský Radhošť. Návrat do ČR (resp. Cieszyna) probíhá autobusem přes město Bialsko-Biala.

Velmi hezký je také sestup z Baraní hory po modré pralesem přírodní rezervace kolem vodopádů Bílé Viselky do rozlehlé rekreační obce Wisla.

Zajímavou výzvu představuje červená značka směřující z Baraní hory do obce Wegierska Górka a do dalších hor směrem na východ. Jde o nejdelší magistrálu v polských horách o délce 496 km nazvanou Glówny Szlak Beskidzki. Začíná v Ustroni ve Slezských Beskydech, vede přes Velkou Čantoryji, Stožek a Baraní horu a končí až v Bieszczadech poblíž ukrajinských hranic.

Může se hodit

Doprava:
Rychlé a časté spojení do Slezských Beskyd zajišťuje železniční trať Bohumín – Žilina. Obvyklým východiskem je Nýdek, kam jezdí autobusy z vlakového nádraží v Bystřici nad Olší. Z nádraží v Jablunkově jezdí autobusy do Bukovce. Přímo od vlaku lze vyrazit pěšky na Velký Stožek z Návsí. V případě individuální dopravy je nejvhodnější zaparkovat v Nýdku.

Hřebenovka české části Slezských Beskyd
Nýdek – Velká Čantoryje (červená a modrá), 4 km – Beskydské sedlo (modrá), 6 km – Velký Šošov (modrá), 8,5 km – Velký Stožek (modrá), 11,5 km – osada Zimný (žlutá), 13 km – Filipka (červená), 14,5 km – Nýdek (červená), 20 km.

Hřebenovka polské části Slezských Beskyd
Velký Stožek – Kubalonka (červená), 7 km – Stecówka (červená), 12 km – Chata na Przyslopie (červená), 16 km – Barania Góra (červená), 19 km – Malinowska Skala (zelená), 24 km – Skrzyczne (zelená), 28 km – Szczyrk (zelená), 33 km

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 97 – Slezské Beskydy a Jablunkovsko

 

 

Kontakt

CHATA POD BUKEM Liběna Strnadová
Bystřice ev.č. 5
73995 Bystřice
+420 776 060 071

chatapodbukem@email.cz